Lore ze světa Dark Train

Česky | English

Cathedral of Dark Train

… náboženství města

Ve stínu zchátralého depa dnes již dávno opuštěných závodů vynálezce D. W. Tagrezbunga v tichosti odpočívá stroj obrovských rozměrů. Pravděpodobně se jedná o vlak vzhledem k tomu, že z budovy vycházejí široké koleje. Můžeme se jen domnívat, jaká byla či stále je úloha stroje, zda byl vůbec někdy v pohybu a co za sílu potřebuje ke svému pohonu. Jediný, kdo věděl, k čemu slouží, byl Tagrezbung a nejspíše i jeho vnučka. Ani jeden z nich se však spuštění stroje nedožil. Nejen to. Dodnes nikdo neví, kde se nachází pověstná Tagrezbungova cihla. Stejně jako každý občan tohoto města i náš slavný vynálezce ctil všechny zdejší tradice. Nedlouho po jeho smrti začali jeho obdivovatelé cihlu hledat, div se jim nepodařilo celý areál závodů zcela rozebrat, avšak bezvýsledně.

Dark Train Lore  

Město s tak podivnou minulostí má ve své paměti mnoho. Západní strana města je lemována kamenným valem, který je podpořen mohutnou zdí. Jedná se o hraniční pás, který odděluje svět lidí od sousední Průhledné země. V průběhu dějin byla zdi přikládána taková důležitost, až se její samotné budování stalo kultem. Stavitelství, strojírenství a vědní obory, to byly nejsilnější nástroje původních stavitelů zdi. Ti si pamatovali, že lidé v různých částech světa uznávají rozličné bohy a kulty. V tomto městě se však veškerou možnou vírou i bohy staly stavby samotné. Později stejného statutu dosáhly i menší vynálezy či stroje. Podařilo se zde sestavit přesýpací hodiny, které ovládají den a noc. Následně bylo nutné sestrojit Fénixe, který je schopen svým životním cyklem měřit noc, i kdyby měla trvat tisíce let.

Dark Train Phoenix  

Katedrála, tyčící se ve středu města, není chrámem božím, ale chrámem sebe sama. Nikdo ani na okamžik nezapochyboval, že by právě stavba či dokončený stroj nebyly vrcholnou myšlenkou i životním cílem. Obyvatelé města věřili v tuto stavbu stejně pevně jako v hraniční zeď, obytné domy či továrny. V každé budově se počítalo s místností, někdy i halou, kam lidé budou moci chodit se stavbou rozprávět. Jednalo se o takzvanou Svatyni stavby. Prostor, kde dům oddaně naslouchal samotné podstatě člověka. Svatyně je vždy vystavěna kolem oltářního kamene, který je zároveň základním stavebním kamenem. Jedná se tedy většinou o místnosti v suterénech a sklepích. Krom soukromých modliteb se zde zpívaly písně tak jemné, že dokázaly skrze komíny znít až na onen svět. Říká se, že čas od času zpívají komíny i samy od sebe. Umístění základního kamene bylo vždy definitivní a nikdy v budoucnu nesmělo být změněno. Jakmile stavitelé přivítali na světe novou stavbu, její půdorys a především funkce se nesměla nikdy změnit. Změna se netoleruje nikdy, ani při rekonstrukci. Město je tak neustále stavěno znovu a znovu z lepších materiálů a nově objevených slitin, ale nic jiného se nemění. Pro mnoho zde žijících lidí je tento stavební cyklus zásadní náplní života. Možná tak unikají myšlenkám na Průhlednou zemi. Víra ve stavby a jejich realizátory se tak v tomto městě vyvinula ve svébytné náboženství.

Border City  

Největší svátostí se proto staly stavební a konstrukční plány. Nesmějí být nikdy porušeny, dokonce ani překresleny či prodány. Jsou uloženy uvnitř centrální katedrály a evidovány dle jmen rodin a účelu staveb. Každý plán tak krom technické části obsahuje také rodokmen. Na první pohled mohou modře adjustované plány připomínat náhrobní desky, avšak obyvatelé města zastávají zcela odlišný postoj k pohřbívání zemřelých.

Již od počátků města bylo tradičně přistupováno ke zpopelňování zemřelých a následnému zpracování jejich popela. Hluboko pod zemí byl v minulosti objeven nerost tak tvrdý, že ani nejtvrdší ocelové nástroje jej nedokázaly rozlomit. Tehdy se mluvilo o vysněném stavebním materiálu. Avšak lidé nedokázali materiál těžit. Až s použitím všestranné Berylovy kapaliny se podařilo vyrobit stroj, který dokázal nerost rozbrušovat. Prognostici věštili stavbám z tohoto materiálu věčný život. Pokládali si však otázku: „Co duše takové stavby?“ V té době se stal popel zesnulých přímou součástí víry. Esencí stavby. Jemný prach, který byl výsledkem těžby nerostu, se začal mísit s popelem zemřelého člověka. Za vysokých teplot se popel lisuje ve formách připomínajících klasické cihly.

Někteří lidé si tak už za svého života přáli, aby se po smrti mohli stát součástí zdi nebo rodného domu. Nyní je z těchto cihel vystavěna současná vrstva zdi a podoba města. Některé rodiny drží své cihly pohromadě. Věří, že v každé cihle zůstává část duše a paměti jejich předků, kteří se tak navždy stávají duchem města. Jiní věří, že se podařilo vytvořit slitinu, která město ochrání před Průhlednou zemí. Přítomnost popelu v cihlách domů nebo kovových slitinách se tak stala příslibem všem, kteří odešli na onen svět. Cihly významných obyvatel města se používají na stavby věží nebo komínů, aby jejich duše bděla nad městem z výšky. Protože D. W. T. dokázal svými vynálezy mnoho, chtěli obyvatelé města jeho cihlu náležitě umístit. Nikdy se však nepodařilo zjistit, zda byla vůbec vyrobena.

Za Paperash, Dominik, Vojtěch a Zdeněk

Lore of Dark Train

Česky | English

Cathedral of Dark Train

… the religion of the city

In the shadow of decrepit depo station rests in silence the enormous machine from D. W. Targezbung’s factory which is abandoned for a long time. Probably it could be some train due to the fact there are wide rails that come out of this depo. We can only guess what was the machine’s original purpose and if it ever had been in motion or what force could possibly power it. The only person who knew the purpose of this marvelous machine was the famous inventor D. W. Targezbung and maybe also his granddaughter. Neither of them lived that long to see the machine turned on. Nobody to this day knows where the Tagrezbung’s brick can be found. Like every citizen of this city also D. W. Tagrezbung honored all local traditions. Shortly after inventor’s death his admirers started to search for the mysterious brick, nevertheless without any success. Wonder they didn’t take the whole factory apart.

Dark Train Lore  

The city with such a strange past has a lot in its memory. The west side of the city is surrounded by the stone obstacle that is supported by a massive wall. The wall acts as a borderline which separates the world of humans from neighboring Transparent land. In the course of history, the wall gained such importance that its own construction became a cult. Architecture, engineering, sciences were the most powerful tools of original wall builders. They remembered that in various places of the human world people worship different gods and cults. However, in this city the buildings alone became all the belief and gods. Smaller inventions and machines reached the same status a bit later. They managed to create the hourglass which controls day and night. After that, it was necessary to assemble the fabled “Phoenix” who is capable measuring night by his own life cycle. Even if the night would last a thousand years.

Dark Train Phoenix  

The cathedral, towering in the middle of town is not the temple of the God, but the temple with own purpose – listening to the very essence of incoming man. Therefore nobody ever doubted about fact that building or construction of machines is the ultimate idea and meaning of life. No wonder that the cathedral was considered as the “Sanctuary of Buildings” in eyes of people with the same importance as Border wall or Tagrezbung’s factory. Besides private prayers, sanctuary hosted also songs so pure, that they echoed to the other world through cathedral’s chimneys. There are rumors that time from time chimneys are still singing by themselves.

The sanctuary is always built around the altar, which is also the foundation stone. A position of this stone has always been definitive and it could not be changed in the future. Once builders finished a new construction, its ground plan and function was unchangeable. However the city is constantly built up again and again from better material and the newly discovered alloys, but nothing else changes. For many citizens, this construction cycle is a vital part of their life. Perhaps they are escaping from thoughts of Transparent land, who knows…

Border City  

Belief in the buildings and their architects developed into distinct religions in this city. Its blueprints and ground plans became the most blessed sacraments. They can’t be damaged, redrawn or even sold. For this reason, blueprints are stored inside of the central cathedral and sorted out according to the family names and the purpose of the building. At first glance, the blur-adjusted plans may remind gravestones, but citizens have a different and very unique approach to the burial of the dead. The city has developed a strong affection for the cremation of deceased people and use of their ashes. Deep down underground a mineral so hard that even the hardest steel tools could not break it was discovered. People hoped it will be the ideal construction material beyond their dreams. But only after researchers used Beryl’s universal fluid to construct a machine capable of grind the mineral. Prophets predicted an eternal life of buildings constructed from this material. However, they asked: “What about the soul of such a construction?” And thus ashes of the dead became part of faith. The essence of construction. Builders mixed the fine mineral dust with the ashes of the deceased and molded them in the high temperature of local factories into simple brick form.

During their life some people already knew that they want to be a part of a Border wall or a particular family house after their death. These bricks now represent the current layer of the Border wall and form of the city. Some families keep their bricks together. They believe that in each brick remains a fragment of the soul and memory of their ancestors who then became a component of a spirit of the city. Others believe that these walls can protect the city from dreaded Transparent land. The presence of ash in bricks or metal alloys became a promise to everyone who passed away. Bricks of important citizens have been used for the building of towers and chimneys so that their souls can watch over the city from a height. Because D. W. Targezbung proved many things with his inventions, citizens of the city wanted to place his brick appropriately. However, nobody was able to discover, whether this brick was ever made…

For Paperash, Dominik, Vojtěch a Zdeněk
Tagged

Úvod do Dark Train

Česky | English

Dark Train Title Screen

 

Proč jsme začali vyvíjet počítačovou hru?

Pravděpodobně stejně jako většina nezávislých herních vývojářů, jsme i my náruživými hráči. Krom toho máme za sebou zkušenosti z umělecké tvorby, jako je animace, hudba, výtvarné umění a design. Dále velmi rádi pracujeme s žánrem pohádky a papírem jako materiálem. V každém kousku papíru je pro nás cosi “nosného, původního”, co se snažíme patřičně využít v umělecký i herní prospěch. Věříme, že hry jsou médium plné expresivního potenciálu, který ještě není zcela prozkoumán. Samotné rozhodnutí zabývat se tímto médiem je pak v našem studiu založeno na dvou pracovních postupech.

První.

Vytváříme 2D adventuru, v níž je samotný prostor pevně svázán s herním obsahem. Hlavním námětem hry je proto fyzický papírový model a průzkum měřítka tohoto modelu, na kterém pracujeme již od roku 2014. Vše, co tedy můžete ve hře Dark Train vidět, existuje paralelně ve skutečném světě v papírové verzi. Samotný model světa je úzce spjat s příběhem hry. „Vaším úkolem je doručit záhadnou zakázku – model lidského světa – do rukou neznámého klienta.“

Making of Steamboat Prokop  

V tomto bodě se tak setkává naše rozhodnutí vytvořit „2D hru s tělem i duší“ spojenou s cestou, již Dark Train musí urazit. V podstatě můžeme Dark Train (samotný vlak ve hře) popsat jako „tamagotchi“, o které se hráč musí starat a vypořádat se s elementy herního světa, jimiž mohou být například:

  • Zásoby energie vlaku vs. energetické požadavky vlaku vs. čas – Temnému vlaku může dojít energie, může být poškozen, změněn či rozšířen…
  • Měřítko vlaku vs. meřítko modelu lidského světa, který vlak převáží – prozkoumáváním „vnitřností“ vlaku a zadané zásilky, narazíte na určité výzvy a překážky.
  • Důsledky pohybu vlaku vůči modelu lidského světa – Temný vlak umožňuje změnu řazení čtyř vagónů, které v sobě obsahují modely prostředí běžně známé z lidského světa. Jedná se o město, hřbitov, les a bazén. Jakákoliv změna pořadí vagonů se následně projeví i na jejich vnitřním obsahu. Co se však stane, pokud se vlak začne hýbat? Bude model stejný jako předtím?
  • Ve hře je více situací a elementů, které ovlivňují vlak. Máme-li však být úplně upřímní, těžko se nám vše vysvětluje, aniž bychom neprozradili zásadním spoilery ze hry, což nechceme. Můžeme vám ale trochu napovědět tím, že pokud je možné ovlivnit vnitřky temného vlaku, tak zde nekončíme, neboť se soustředíme na to, aby hráč mohl ovlivnit i venkovní svět, kterým temný vlak cestuje.

Druhý.

Naším druhým pracovním postupem je vytvořit hru s unikátním námětem, o níž víme, že jsme schopni ji dokončit. Z tohoto důvodu se pouštíme do 2D adventury, při jejíž tvorbě využíváme herního enginu Unity, který nabízí mnoho přístupných a snadno ovladatelných nástrojů.

Steambot Prokop in Unity Engine

Mix herních žánrů a co lze očekávat:

Dark Train je explorativní real-time adventura s neposednou hrdinkou – Ann 2.35f 💙, jež je pevně spoutána s nepředvídatelným strojem (Temný vlak, tamagotchi). Oproti klasickým point-and-click adventurám se soustředíme na dynamické ovládání a kreativní využití herní fyziky.

Co očekávat – klíčové prvky hry:

  • Příběh – protkán silným narativem
  • Explorace – non-casual zážitek plný objevování
  • Atmosféra – temná a tíživá
  • Narace – bez textu a závislá na kontextu herních situací
  • Ztvárnění – z papíru vytvořená hra, hudba a zvuk

 Dark Train in the Border City

Způsob našeho vyprávění:

Věříme, že nejlepší způsob, jak vyprávět příběh v počítačových hrách, je skrze jejich vlastní prostředí a situace, které hráč může prozkoumat či vyřešit (viz Dark Souls). Z tohoto důvodu Dark Train nabízí hráčům zážitky, jejichž silné stránky tkví především v atmosféře a herních situacích. Zvolený vizuální styl hry nám umožňuje široké možnosti exprese, aniž bychom museli používat jakýkoliv text. Díky tomuto přístupu je Dark Train a jeho příběh otevřen více interpretacím, což je něco, co rozhodně chceme a umíme na této hraně pracovat. Celkově vzato je Dark Train jen malou součástí našeho “lore” (čili mytologie světa, který tvoříme) a v našich hlavách existuje mnoho dalších příběhů, které jsou více či méně součástí jednoho universa, v němž se hra nachází. Tyto příběhy máme v plánu vyprávět skrze budoucí hry či prostřednictvím jiných médií.

Panzer Ritter stops Dark Train

 

Proč jsme rozhodli dělat hru z papíru a bez textu:

Vizuální styl, jaký můžete vidět u Dark Train jsme již v minulosti používali při tvorbě krátkých animovaných filmů. Společně se záměrem dosáhnout v Dark Train jisté „meta atmosféry“ prostřednictvím papírového modelu, je tato technika díky našim předešlým zkušenostem i časově úsporná. Modelování z papíru se pro nás stalo prakticky koníčkem, který je “zdravou” rovnováhou mezi digitální post-produkcí a ruční tvorbou. I hudba, kterou můžete v Dark Train slyšet je částečně vytvořena z papíru (toto téma chystáme zpracovat v některém z budoucích článků o making of). Se samotným papírovým modelem hry máme ještě velké plány, takže nás těší, že jej vlastníme i fyzicky a ne jen v digitální podobě.

V dalším článku se můžete těšit na některé historické kontexty ze světa Dark Train. Zůstaňte na příjmu!

Za Paperash, Dominik, Vojtěch a Zdeněk